Dnes se lidé mohou setkávat s nejrůznějšími nabídkami „výhodných“ investic do půdy. Zpravidla jde o různé formy korporátních dluhopisů nebo o investice do fondů. Tyto fondy jsou určené primárně pro kvalifikované investory a neměly by být nabízeny většímu množství těch nekvalifikovaných, protože podléhají regulaci ČNB.
Jenže tato pravidla se často nedodržují. Jaká rizika je dobré zvážit, radí Marcel Vanduch, investiční analytik Partners.
Ne do čeho, ale s kým
Zásadní otázka, kterou by si měl investor položit, není do čeho, ale s kým bude investovat. Pokud investorovi například někdo nabízí „garantovaný“ výnos 10 – 20 % p.a., tak je potřeba opravdu dobře promyslet, zda se jedná o dlouhodobě reálný výnos. Pokud se podíváme na vývoj cen půdy, v posledních 15 – 20 letech, tak by to „teoreticky“ reálné být mohlo. Jenže je tu několik ale.
Tím prvním je fakt, že poslední roky se investoři pohybovali v tržním prostředí, kde byla primárně nízká inflace i úrokové sazby. To už ale neplatí a stejné prostředí pravděpodobně v dalších letech nebude. To znamená, že nelze garantovat, že cena půdy bude pouze růst.
Druhé „ale“ se týká formy. Pokud investujete do půdy prostřednictvím dluhopisů nebo podle § 15 odst. 1 ZISIF, tak velmi pravděpodobně neinvestujete pouze „do půdy“. Svěřujete tak své peníze společnosti (správci), která je využije také na pokrytí svých provozních, distribuční i dalších nákladů. Na samotný nákup půdy tak půjde jen část vaší investice.
Třetí zdvižený prst se týká společnosti samotné. Než jí pošlete peníze, vyplatí si ji pořádně prověřit. To znamená, že je třeba podívat se, jak dlouho funguje na trhu, jaké jsou její dlouhodobé zisky i výše její zadluženosti. Někteří lidé však klidně svěří investici společnosti, která má za sebou pouze krátkou historii bez nějakých zásadních hospodářských výsledků.
Je ovšem velký rozdíl, zda firma vykázala zisky na několika obchodech s půdou v řádu jednotek milionů korun a aktuálně disponuje stovkami milionů korun od svých klientů. Jde tak o úplně jiný typ podnikání, protože se mohou projevit jiné regulatorní předpisy. Navíc bude pravděpodobně realizováno více obchodů, do kterých se promítnou zvýšené náklady na provoz, na distribuci dluhopisů i další výdaje.
Poslední riziko je v omezené tržní možnosti pro realizaci „nadstandardních“ zisků. Ve větších objemech totiž nepůjde o realizaci několika obchodů s pozemky, ale spíše o desítky až stovky, což sníží efektivitu obchodů a příležitost pro vyšší zisky bude nižší.
Pocit bezpečí dodá zajištění
Jak by mělo správné zajištění investice vypadat? Například tak, že je investor zapsaný v Katastru nemovitostí jako majitel určitého pozemku. Pokud se jedná například o ručitelské prohlášení ze strany společnosti s r.o., která sice ručí celým svým majetkem, ale ten v době úpadku může být minimální, pak se fakticky o žádné zajištění nejedná. Pokud se firmě nebude dařit a skončí, investor nemusí dostat ani korunu. Pokud je laik, raději by měl podmínky zajištění zkonzultovat s nezávislým odborníkem.
Investice do půdy ano, či ne?
Obecně lze shrnout, že výše uvedený způsob investování je velmi rizikový a investor je plně závislý na hospodaření společnosti, které svěří své finanční prostředky. Pokud nebude daná společnost řízena efektivně, tak hrozí investorům minimálně ztráta většiny investovaných peněz.
Předtím, než pošle investor peníze do půdy, měl by si minimálně důkladně prostudovat nabízený „byznysový model“ a dlouhodobé hospodářské výsledky společnosti.
Zdroj: iDnes.cz
