Automatické navyšování pojistných částek u nemovitosti, ideálně každý rok, dává stále větší smysl. Ceny nemovitostí, ale i materiálu a stavebních prací rychle rostou a živelních pohrom, jako jsou povodně, ale nejenom ony, přibývá.
Škody po zářijových povodních ještě nejsou plně sečteny a pojišťovny stále ještě přijímají hlášení o pojistných událostech a škodách na majetku. Na poničená místa tak posílají své techniky i likvidátory a domácnostem v prvním kroku vyplácejí alespoň zálohy plnění.
„Nabízíme například zálohu výplaty pojistného plnění a maximálně jsme zrychlili proces likvidace tak, aby svá pojistná plnění dostali zasažení klienti co nejdříve. První stovky škod jsou již uzavřeny a vyplaceny,“ uvedl k situaci kolem pojistného plnění po zářijových povodních například generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jiří Střelický.
Ke zrychlené výplatě pojistného plnění přistoupila u svých klientů zasaženým povodněmi i Moneta Money Bank, která jim vyplatí zálohu pojistného plnění zrychleně při výši škody do půl milionu korun. Takový krok se ale týká pouze domácností se sjednanou hypotékou u nich.
„V případě škody od 500 tisíc do 1 milionu korun je k urychlení procesu potřeba, aby klient bance zaslal čestné prohlášení o tom, že obdržené prostředky použije na rekonstrukci nemovitosti postižené záplavou,“ říká mluvčí banky Lucie Leixnerová s tím, že poskytnutí zálohy podmiňuje ještě dodání dvou fotografií poškozené nemovitosti.
Pojistné plnění dostanou jen pojištěné nemovitosti
K výplatě záloh povodněmi zasaženým domácnostem obdobně přistoupily i další pojišťovny z tuzemského trhu. Jak ale upozorňuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera, podmínkou pro poskytnutí zálohy pojistného plnění, ale i poskytnutí plnění obecně je, aby byla daná nemovitost vůbec a také správně pojištěna. To totiž bývá u nemovitostí v Česku stále problém.
„Rok od roku i v Česku přibývá živelních událostí, a k nim dochází i v místech, kde by je ještě před několika lety lidé nečekali. Jde i o lokální rychlé bouřky s vysokým množstvím srážek, požáry od blesků a aktuálně všem známé povodně,“ vyjmenovává.
Důvodem pro pojištění domu, bytu či jiné nemovitosti a celé domácnosti ale nejsou pouze živelní pohromy, upozorňuje. V souvislosti s elektronizací domácností přibývá podle údajů hasičů i výjezdů k požárům vzniklým třeba od solární elektrárny.
„A nezáleží na tom, zda byla chyba v rozvaděči fotovoltaiky, nebo jejím bateriovém zařízení, škody jdou do milionů korun. A bez pojistného krytí, a jeho dostatečné výše, se lidé dostávají do problémů, protože přicházejí o střechu nad hlavou,“ upozorňuje David Kučera.
Automatické navýšení pojistné částky u nemovitosti
Hrozící rizika si podle Kučery uvědomuje stále více lidí. Mezi jeho klienty, jak říká, rychle přibývá těch, kteří přicházejí, aby si i v již uzavřeném pojištění rodinného domu nebo bytu sjednali takzvanou indexaci.
„Jde o navýšení pojistné částky u nemovitosti, které zohledňuje růst spotřebitelských cen, ale i cenu stavebních prací či mezd v posledním roce,“ vysvětluje s tím, že při navýšení pojistné částky roste přirozeně i samotné pojistné.
Pokud si domácnosti automatické navyšování pojistných částek ve smlouvě sjednají, pojistné jim podle Kučery vzroste každý rok o desítky korun, v posledních letech pak i o sto až dvě stě korun. Takový servis se podle něj ale vyplatí. Majitelé bytů a domů si tím zajistí, že při případné pojistné události dostanou od pojišťovny takovou částku, za níž si poškozenou nemovitost opraví, zrekonstruují nebo při totální škodě i nově postaví.
Zároveň také Kučera dodává: „Tato služba je více vhodná pro ty, co se o své pojištění nestarají a pravidelně neaktualizují, například se svým poradcem. Ten jen totiž schopen na základě různých kalkulátorů doporučit optimální pojistnou částku. Pojišťovny totiž při indexaci navyšují neproporcionálně výši pojistného krytí, tedy cena roste rychleji než pojistná částka. Proto je lépe nechat přepočítat pojistné krytí alespoň jednou za pět let odborníkem.“
Na slabou propojištěnost nemovitostí upozornila na konci srpna i Česká asociace pojišťoven (ČAP). Podle jejích dat u nás zůstává kolem 1,6 milionu nemovitostí zcela bez pojištění. A z těch, co mají sjednané pojištění, jich pojišťovny skoro tři čtvrtiny označují za podpojištěné, tedy pojištěné nedostatečně.
Co znamená podpojištění majetku
Situace, kdy je nemovitost nebo domácnost pojištěna na nižší částku, než je její reprodukční hodnota, tedy cena, za kterou lze majetek obnovit. Ta se mění v čase z několika důvodů:
· růst cen stavebního materiálu a stavebních prací
· inflace
· rozšiřující se vybavení domácností
· rekonstrukce nemovitosti/domácnosti apod.
V případě pojistné události pak nelze nemovitost či domácnost z pojistného plnění plně obnovit. Zdroj:ČAP
„Průměrná výše podpojištění dosahuje 31 %. Což znamená, že pojištěný dostává plnění v průměru ve výši 69 % skutečné škody,“ upřesňuje pojistný matematik ČAP Petr Jedlička.
V roce, kdy se nepřihodí mimořádné události, jako jsou třeba povodně nebo tornáda, se podle Jedličky průměrný počet pojistných událostí pohybuje kolem 111 tisíc. Přitom 56 tisíc z takových událostí je podpojištěných. V důsledku toho přicházejí pojišťovny o peníze z pojistného a domácnosti případně o nemalé peníze v pojistném plnění. V takzvaném běžném roce pak vychází podle asociace celkové pojistné plnění nižší až o 400 milionů korun.
„Problém je následně ještě více zřetelný v letech s dominantní mimořádnou událostí. Kvůli podpojištění lidé během takového roku v součtu přichází u plnění až o 700 milionů korun,“ dodává pojistný matematik.
zdroj: idnes.cz
