fbpx

JanKosina.cz

I Z DĚTÍ BUDOU DŮCHODCI. PROČ TO ŘEŠIT JIŽ TEĎ?

Zatímco dnes může být penzijní spoření příjemným přilepšením k důchodu, v budoucnu bude pro mnoho lidí existenční nutností. Podle všech parametrů lze totiž předpokládat, že reálná hodnota průměrného důchodu bude v čase setrvale klesat. Možná až na úroveň jakéhosi „sociálního příspěvku“. Prudkému pádu životní úrovně se dá ale předejít.

Zájem o doplňkové penzijní spoření u dospělé populace svědčí o jeho popularitě. Z nejmladší generace však využívá tento nástroj jen každý zhruba dvacátý Čech. Chcete-li přesné číslo, koncem prvního čtvrtletí 2022 mělo podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) smlouvu na 110 tisíc osob do 18 let, jimž prostředky pravidelně ukládají rodiče či prarodiče. „Zde proto vnímáme velký potenciál,“ říká Pavel Vaněk, ředitel penzí a investic ve skupině UNIQA.

Platí totiž, že čím dlouhodoběji se pravidelně investuje, tím menší dílčí částky stačí, a tím lepšího výsledku lze dosáhnout. „Poslední léta celého spořícího horizontu jsou v porovnání se začátkem a průběhem spoření ta, kde zhodnocujete nejvíc a bývají tedy nejvýnosnější,“ vysvětluje Aleš Poklop, prezident APS ČR a šéf Penzijní společnosti České spořitelny. Takže mít náskok už z období před dosažením dospělosti je velká výhoda.

Kromě toho je dětské penzijko motivace k dalšímu spoření. Být na pomyslné startovní čáře vlastního penzijka v 18 letech s nulou nebo s nějakým již našetřeným základem je určitě rozdíl. Nepochybně také přispívá k rozvoji finanční gramotnosti dítěte.

Jaká má dětské penzijko pravidla

„Smlouvu lze uzavřít hned od narození dítěte. Sjednat ji musí zákonný zástupce dítěte, který na smlouvu také přispívá,“ popisuje Lucie Jurníčková, produktová ředitelka penzijní společnosti Rentea. Na penzijko dětem mohou přispívat i prarodiče.

Další pravidla jsou stejná jako v případě, kdy si na penzi investuje dospělý. Spořit lze libovolnou částku od 100 korun, měsíční úložka tedy není limitovaná a je k ní samozřejmě vyplácen stejný státní příspěvek, jako dospělému účastníkovi. Maximálně je tedy možné dosáhnout na státní příspěvek ve výši 2 760 korun za rok (při měsíční úložce 1 000 korun).

Výši ukládané částky lze zdarma měnit, například podle aktuální finanční situace rodiny. Což je v současné době, kdy se ceny základních životních potřeb šplhají nahoru přímo závratným tempem, velmi důležité. „Rozumím tomu, že zejména při aktuální finanční zátěži může být úložka pro dítě menší než u dospělého. Doporučuji ale určitě částku, která už dosáhne na státní příspěvek, tedy minimálně 300 korun. Pět set korun už považuji v případě dítěte za dobrou úložku,“ říká Poklop. S tím souhlasí i Lucie Jurníčková.

Dluhopisy nebo raději akcie?

Stejně tak je možné u doplňkového penzijního spoření pro děti rozhodnout o investiční strategii. Volit je možné mezi dynamickou (investuje se do akcií), vyváženou (obsahuje dluhopisy i akciovou složku) a konzervativní. Posledně uvedená ovšem ideální nebude. Konzervativní fondy totiž inflaci neporazí. Vyvážená strategie je určitě vhodnější. Jako ideální ale pro dětské účastníky doplňkového penzijního spoření vidí oslovení odborníci jednoznačně dynamickou strategii, tedy investování do akcií. A to i přes riziko vyšší volatility (tj. míry kolísání hodnoty aktiva nebo jeho výnosové míry).

U penzijka je totiž vždy důležité zdůraznit dlouhodobost. „Když si běžný dospělý zakládá penzijko ve 30 letech, má před sebou dlouhý spořící horizont. Akciové trhy zažijí ve zmíněném dlouhodobém horizontu úspěchy i propady, výnosy ale předčí ztráty a v celkovém průměru bude účastník s rezervou v plusu,“ vysvětluje Poklop. Pro představu, v průměru za více než tři desítky let hovoříme v dynamických fondech o výnosu přes 5 procent.

U dětského penzijka, kde je spořící horizont až o 18 let delší, to platí dvojnásob. „To je opravdu tak dlouhý časový horizont, že z toho, co se děje třeba nyní, bych obavu určitě neměla,“ doplňuje Jurníčková.

V 18 letech na kontu penzijka i půl milionu

Výsledná suma, kterou bude mít váš potomek k dispozici, může být velmi zajímavá. Jak popisuje Aleš Poklop, při tisícovce ukládané měsíčně v dynamickém fondu se může po 18 letech, tedy v 18 letech „dětského“ účastníka, stav jeho penzijního konta blížit k půl milionu korun (při 300 korunách je to okolo sto padesát tisíc, při 500 korunách zhruba čtvrt milionu). U vyvážené strategie by částky měly oscilovat mezi polovinou a dvěma třetinami uvedeného.

Běžný dospělý může spořit zhruba 35 let a s měsíční úložkou 1 000 korun v dynamickém fondu si k penzi přivydělá cca 2 miliony korun. Pokud ale ve chvíli, když začne poprvé pracovat, pokračuje ve spoření (stejná strategie i úložka) a má zmíněný už téměř půlmilionový základ z dětského penzijka, jeho celková na důchod naspořená částka může být více než dvojnásobná.

„Právě proto doporučujeme všem, kteří si to mohou dovolit, aby založili penzijní spoření svým dětem, a to kvůli kouzlu složeného úročení, tedy „úroku z úroku“,“ říká také Pavel Vaněk. „Čím dříve se s takovou investicí začne, tím dříve se začne zhodnocovat již naspořená částka a prostředky budou mohutnět. Navíc s dlouhým výhledem lze zpočátku střádat i menší částky a ty později navyšovat.“

Penzijko bude nutnost

Demografická křivka totiž hovoří jasně. Už ve 30. letech tohoto století, tedy při začátku nástupu generace tzv. Husákových dětí do důchodu, se dá očekávat ve faktické hodnotě penzí od státu velký propad. „Neproběhne-li reforma, z penzijka už dávno nebude příjemný bonus ke starobnímu důchodu od státu, ale naprostá existenční nutnost,“ zdůrazňuje Poklop.

V otázce tzv. Husákových vnoučat jsou pak podle něj možné dva scénáře. Ten horší je, že nereformovaný systém nápor neudrží a pak už by byly finanční podmínky v budoucnosti těchto (aktuálně) dětí fabulace. Velmi pravděpodobné ale je, že by měli málo nadějné vyhlídky.

„V případě, že Fialova vláda slíbenou reformu úspěšně zrealizuje a důchodový systém v ČR už nebude permanentním největším výdajem státního rozpočtu, můžou nynější děti očekávat opět nějaký důchod od státu a k němu jako bonus výnosy svého penzijka, kterými pokryjí to, na co starobní důchod nebude stačit,“ konstatuje Aleš Poklop.

Část úspor lze využít i dříve

Standardně je možné peníze z penzijního spoření vybrat nejdříve v 60 letech. U „dětského“ penzijka je tomu ale jinak. Třetinu vlastních příspěvků si mládež v 18 letech, je-li na smlouvě odspořeno alespoň 10 let, může vybrat a použít na aktuální potřeby, například na školné nebo jazykový kurz v zahraničí. A smlouva běží dál s pravidelnými vklady.

Určitou nepříjemností může být ona časová omezenost. „O částečné odbytné je možné požádat pouze v roce dosažení věku 18 let,“ upozorňuje Jurníčková. Říká, že ona osobně by hranici, kdy je možné část prostředků vybrat, rozšířila třeba do věku 25 let.

Jak toto bude fungovat v praxi, se teprve ukáže. „Prozatím tato dávka ještě nezačala být čerpána, protože podle zákona na to vznikne nárok až v tomto roce. V současné době probíhá i nějaké upřesnění výplaty této dávky,“ dodává Jurníčková.

UPOZORNĚNÍ

Upozorňujeme, že zmíněná doporučení jsou pouze obecná. Vycházejí z plánování na desítky let dopředu. Nezohledňují současnou velmi vysokou inflaci a fakt, že penzijní fondy jsou od covidové epidemie reálně ztrátové a v krátkodobém výhledu ve srovnání například se spořícími účty spíše nevýhodné.