Kdo bude v budoucnu platit současným pracujícím důchody? Kvůli nepříznivému demografickému vývoji nebude mladší generace stíhat platit takovým způsobem jako generace předchozí. A důchodců přibývá. Jenom za posledních přibližně 30 let se počet lidí ve věku 65ti a více let zvýšil o 846 091, jak vyplývá ze sčítání lidu z roku 2021. A za přibližně deset let začnou odcházet do penze i příslušníci generace tzv. Husákových dětí, kteří tvoří nejpočetnější generaci v české populaci. Je dost pravděpodobné, že důstojné stáří si v budoucnu bude muset zajistit každý sám. Blesk Zprávy proto oslovily několik expertů ohledně toho, jak se do budoucna nejlépe zajistit.
Mnozí přitom spoření na důchod odkládají či se spořením ani nezačnou. „Češi jsou dlouhodobě konzervativní národ, a to se negativně odráží i v přípravě na důchod. Navíc jsou Češi ‚věční odkládači‘, prostor ke zlepšení je tu velký,“ uvedl pro Blesk Zprávy hlavní analytik společnosti Broker Consulting poskytující finanční poradenství Martin Novák a dodal, že zhodnocování peněz na rentu by se pak vzhledem k dlouhodobosti investice mělo dít jinde než na spořících účtech.
Jako lepší alternativa se jeví třetí pilíř důchodového systému, který se skládá z tzv. doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění. „Celkem si v některém z fondů třetího pilíře na konci června 2023 spořily na důchod 4 324 136 účastníků,“ řekl Blesk Zprávám finanční analytik Vladimír Pikora s tím, že oproti závěru předešlého roku měli účastníci v těchto fondech uloženo o 6 mld. Kč více.
Někteří zaměstnavatelé svým zaměstnancům na důchod přispívají, nicméně není to pravidlem. „Příspěvek zaměstnavatele pobíralo ve třetím pilíři na konci prvního čtvrtletí celkem 1 165 005 účastníků, průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění k 30. 6. 2023 činil 1034 Kč a na doplňkové penzijní spoření dosáhl výše 1180 Kč,“ informoval Pikora.
Kromě spořících účtů je nešvarem i životní pojištění, které lidem důstojné staří nezajistí. „Často za mnou přicházejí lidé s tím, že jsou přesvědčeni, jak skvěle situaci vyřešili a chtějí poradit už jen s nějakou banalitou, ale pak zjistíme, že většina jejich peněz je nainvestována v životním pojištění, které jim rozhodně důchod nezajistí, a pak je potřeba všechno úplně předělat,“ řekla Blesk Zprávám ekonomka Markéta Šichtařová.
Tisícovka měsíčně nestačí!
Je důležité začít se spořením co nejdříve. Výhodu budou mít mladší ročníky. „Na důchod to chce spořit co nejdříve. Čím dříve spoříte, tím méně musíte spořit. Klasická česká představa, že si budu spořit 1000 Kč měsíčně je naivní. Člověk musí spořit mnohokrát více. Aby to mělo smysl, tak alespoň 8 000 Kč měsíčně, ale spíš více,“ upozornil Pikora.
„Nemohu čekat zázraky a spoléhat na přilepšení k důchodu, když začnu dávat stranou například několik stovek korun po padesátce. Tím si sice něco málo našetřím, bohužel to na měsíční rentu o pěti či více tisících k důchodu stačit nebude,“ rozvedl Novák.
„Důležité je také vytvořit si návyk, tak abych spořil na důchod automaticky každý měsíc a bral to jako investici pro své budoucí já,“ dodal.
Kolik peněz si našetřit?
Klíčové by mělo být také pořízení vlastní nemovitosti. „Je dobré počítat s tím, že na prvním místě by lidé měli mít v důchodu pořešené vlastní bydlení, protože náklady za nájemné bydlení představují v důchodu nejvyšší položku,“ varovala Šichtařová.
Při výpočtu toho, kolik peněz je třeba si na důchod naspořit, záleží na individuálních preferencích. „Když to trochu zjednodušíme, tak dnes se dožíváme v průměru 85ti let a v důchodu standardně trávíme 20 let. Budeme-li chtít čerpat měsíční rentu z vlastních úspor ve výši 5 000 Kč měsíčně, měli bychom mít nachystané rezervy alespoň ve výši 1 200 000 Kč. Pro rentu ve výši 10 000 Kč by to už bylo 2 4000 000 Kč. Určitě se tedy bavíme o částkách v milionech korun,“ vypočítal finanční poradce skupiny Partners Lukáš Urbánek.
Výhodu mají ti, kteří budou v důchodu vlastnit větší počet nemovitostí. „Myslím, že pokud podnikáte, tak si dokážete spíš našetřit na byt či dům. Až našetříte na dva nebo tři, tak v jednom bydlíte a další pronajímáte a tím jste zajištěn na důchod. Byt v Praze se pronajímá obvykle mezi 15ti až 30ti tisíci. Když k tomu přidáte minimální důchod od státu, tak jste obvykle zajištěný. Budete mít důchod skoro jako průměrný zaměstnanec, možná i více,“ sdělil Pikora.
Z tiskové zprávy společnosti Partners vyplynulo, že nejčastěji lidé využívají jako formu přípravy finanční podpory ve stáří penzijní připojištění se státní podporou. To uvedlo celkem 37 procent respondentů. Následovalo pořízení vlastního bydlení a životní pojištění. 36 procent lidí uvedlo, že se na důchod nepřipravuje žádným způsobem.
